vzduch/voda

Teplo je odebíráno z venkovního vzduchu, který proudí podél výparníku tepelného čerpadla. Základ vychází z TČ čerpadla vzduch/vzduch, tedy klasické klimatizace. Zařízení je navíc doplněno o hydrobox, který převádí teplo do topné vody. Nevýhodou je závislost topného faktoru COP na teplotě vzduchu. Tato zařízení efektivně pracují do -15 °C. Při nižších teplotách je v hydroboxu instalován malý elektrokotel, který pomáhá tepelnému čerpadlu dosáhnout požadované teploty vody. Momentálně je tento způsob vytápění budov považován spolu s kondenzačními plynovými kotly za nejekonomičtější na poli teplovodního vytápění

           země/voda

Teplo je ze země do vody předáváno obíhající nemrznoucí kapalinou o nízké teplotě varu. Ta v plynném stavu sbírá teplo v potrubí uloženém do vrtu nebo do kolektoru pod povrchem země. V okruhu je zařazen kompresor pro dosažení požadované vysoké teploty. Cyklus probíhá tak, že např. v zemním kolektoru (stovky metrů dlouhé plastové trubce) teče velmi chladná nemrznoucí kapalina, která se průchodem zemí ohřívá (v nezámrzné hloubce je stálá teplota cca 4 °C). Ta pak putuje do prvního výměníku, kde předá teplotu plynnému médiu v okruhu kompresoru, kde se plyn stlačí, tím se výrazně zahřeje a ve druhém výměníku předá topné vodě zemní tepelný přírůstek.

          voda/voda

Zdrojem tepla je v tomto případě voda, nejčastěji ze studny na vlastním pozemku. Zákonem je vyloučeno používat např. vodu z řeky či rybníka. Dále je třeba mít dvě studny - čerpací a vsakovací. Voda se převádí z jedné studny do druhé přes výparník. Tento způsob se u nás v podstatě nepoužívá vzhledem k jeho náročnosti na podmínky a údržbu.